Historie
Snahy o založení Klubu českých turistů (KČT) v Tišnově se datují již od minulého století. V listopadu 1896 byly schváleny stanovy, ale KČT založen nebyl. V té době už byla vyznačena turistická cesta z Tišnova přes Lomničku do Lomnice a z Tišnova přes Předklášteří, Štěpánovice, Borač, Prudkou a Veselský Chlum do Lomnice. Výsledkem turistických aktivit v Tišnově na přelomu století byla studentská turistická noclehárna na radnici, která fungovala od roku 1900 až do první světové války. Turistické informace o Tišnovsku se objevily v publikaci Urbánek, Popis Tišnovska (F.Šašek, 1909, Nové Město na Moravě). První turistická mapa zahrnující okolí Tišnova byla německá Mapa okolí Brna v měřítku 1 : 75 000 (K.Winiker, 1914, Brno).
Začátky vlastní organizované turistiky v Tišnově se datuje kolem roku 1920 a iniciátorem a hlavním organizátorem byl Eduard Herzlík, nadšený turista a znalec tišnovského okolí. Vlastní odbor Klubu československých turistů (KČST) v Tišnově byl založen až v roce 1929 a byl řízen Brněnskou župou KČST. V roce 1937 se rozrostl až na 155 členů. V 30.letech vzniká jedna z nejpopulárnějších značených cest v okolí Tišnova a zasloužil se o ni tišnovský hoteliér i propagátor turistiky Antonín Franke (cesta vedla z hradčanského nádraží přes Klucaninu, kolem tehdy populárního dřevěného bílého jelena až na rozhlednu s cílem u dnešního hotelu Květnice). E.Herzlík organizoval turistiku i během německé okupace, ale činnost byla značně omezena. Z té doby pochází i turisty vybudovaný kamenný chodník po Květnici s výhledy na Tišnov.
Po skončení druhé světové války odbor obnovil svou činnost a byl začleněn do JTO Sokol (1948) a pracoval v rámci Sokola Tišnov. Až v roce 1952 zásluhou předsedy krajského odboru turistiky dr. Vahaly vznikl v Tišnově odbor turistiky při Okresním národním výboru a došlo tak k obnovení organizované turistiky v našem městě. Vedením odboru se ujal pan Karel Formánek, který zastával funkci tělovýchovného inspektora. Se jménem Formánek je spojena další více než 30ti letá činnost turistů v Tišnově a okrese. Odbor měl asi deset především dospělých členů - jmenujme např. Vojtěcha Chytrého, Annu Jedonovou, M. Dozbabovou, a I. Fialovou. Pro svoji potřebu opravovali chalupu nedaleko Drahonína, dřívější majetek mlynáře Šafránka. Náplní byly i stanové tábory pro mládež (Havlov, Jeseníky, Dalečín i Roháče) nebo oblíbené putovní tábory vedené prof. Jaromírem Hejlem.
V roce 1953 došlo ke sjednocení tělovýchovy a v Tišnově vznikla jediná tělovýchovná organizace Tatran. Všichni, kdo měli o turistiku zájem se stali členy odboru turistiky Tatranu a byli to zejména mladší členové (Tomáš Knecht, Mir. Špaček, Milan Novotný, Mir. Šváb, Josef Růžička a František Sokola). Tehdejší tajemník okresního výboru tělovýchovy Josef Kadlec měl významný podíl zejména na finanční podpoře pro rozvoj turistiky zejména v oblasti pěší a značkařské. O značení a údržbu se tehdy starali prakticky v celém tišnovském okrese prof. Jindřich Kocián s pomocníkem...